Jan Kašpar: Muž, který daroval Čechům křídla a nebi srdce

OBSAH

Inženýrské kořeny

Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích v rodině zámožného majitele hotelu Veselka. Už od dětství ho fascinovala technika. Po studiích na pražské technice (strojní inženýrství) nastoupil do německé firmy Basse & Selve, kde se věnoval konstrukci motorů. Později pracoval v Mladé Boleslavi v továrně Laurin & Klement. Právě zde se definitivně „nakazil“ vášní pro spalovací motory, ale automobily mu brzy začaly být malé. Toužil po třetím rozměru – po výšce.

Lekce u Blériota

V roce 1909, kdy Louis Blériot jako první člověk přeletěl kanál La Manche, bylo Kašparovi jasné, kudy vede cesta. Odjel do Francie, do Blériotovy letecké školy. Tam sice nezískal pilotní diplom (škola byla tehdy spíše o prodeji strojů než o systematickém výcviku), ale koupil si tam svůj první letoun – Blériot XI. Ten pak v Pardubicích s pomocí svého bratrance Evžena Čiháka upravoval a osazoval vlastním motorem.

Pardubice – Praha: Den, kdy se psaly dějiny

Nejslavnější okamžik Kašparovy kariéry nastal 13. května 1911. Brzy ráno, v 6 hodin a 13 minut, vzlétl z pardubického letiště směrem na Prahu. Letěl ve výšce kolem 800 metrů, orientoval se podle železniční trati a bojoval s větrem i zimou v otevřeném kokpitu. Po 92 minutách letu a uražení vzdálenosti 121 kilometrů přistál na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli.

Národní oslavy

V Praze ho vítaly desetitisíce nadšených lidí. Byl to triumf. Kašpar dokázal, že Čech je schopen ovládnout nebe stejně jako Francouzi nebo Němci. Tento let nebyl jen sportovním výkonem, ale politickým vzkazem o životaschopnosti českého národa. Svůj letoun později Kašpar věnoval Národnímu technickému muzeu v Praze, kde je jako nejcennější exponát k vidění dodnes.

PROFESIONÁLNÍ DRÁHA: 

Souboj s bratrancem

Kašpar nebyl jediný, kdo chtěl v Pardubicích létat. Jeho bratranec Evžen Čihák měl stejnou ambici. Jejich spolupráce se po čase změnila v rivalitu. Zatímco Kašpar sázel na osvědčené francouzské konstrukce, Čihák se pokoušel o vlastní cesty. Tato „pardubická letecká škola“ udělala z města kolébku české aviatiky. Kašpar zde založil první oficiální leteckou školu, kde cvičil nové piloty, a pořádal populární vzlety po celých Čechách (např. v Hradci Králové, Olomouci či Liberci).

Technická preciznost

Kašpar nebyl jen „řidičem“ letadla. Byl to inženýr. Neustále vylepšoval motory, experimentoval s chlazením a stabilitou stroje. Jeho přínos nebyl jen v pilotáži, ale v propagaci letectví jako seriózního vědního oboru. Bohužel, letectví bylo tehdy extrémně nákladné a státní podpora prakticky neexistovala.

SOUKROMÍ A POHNUTÝ OSUD:

Od slávy k dluhům

Osud Jana Kašpara se začal lámat po smrti jeho otce v roce 1913. Otec byl jeho hlavním finančním mecenášem. Jan musel převzít správu rodinného majetku a hotelu Veselka, což ho jako technika nebavilo a psychicky vyčerpávalo. První světová válka definitivně ukončila jeho leteckou kariéru. Nastoupil k letectvu, ale jako technický úředník v zázemí, nikoliv jako aktivní pilot.

Život v izolaci

Po válce se pokoušel o podnikání s pohonnými hmotami, ale neúspěšně. Zadlužil se, začal trpět těžkými depresemi a pocitem, že ho společnost, která ho kdysi oslavovala, zapomněla. Navíc se u něj projevovala duševní choroba (pravděpodobně schizofrenie nebo těžká paranoia). Žil v izolaci, osamělý a bez prostředků.

Tragický konec

Závěr Kašparova života byl nečekaný a bolestný. Zemřel 2. března 1927 v pardubické nemocnici v pouhých 43 letech. Oficiální a bezprostřední příčinou smrti byl těžký zápal plic. Kolem jeho skonu však dodnes existuje silná a smutná teorie o pokusu o sebevraždu, která měla zápalu plic předcházet. Podle této verze se Kašpar ve své kanceláři pokusil ukončit svůj život tím, že se polil benzinem a vdechoval jeho výpary, přičemž došlo k poškození plic a následnému fatálnímu zánětu. Ať už byla shoda okolností jakákoliv, muž, který přežil desítky nebezpečných pádů z nebes, podlehl tíži pozemského bytí v mladém věku, zlomený osamělostí a nedostatkem prostředků.

ZAJÍMAVOSTI

Letadlo v muzeu: Jeho původní Blériot XI je dodnes v expozici NTM v Praze. Je to nejstarší dochované letadlo v Česku.

Pardubický patriot: Pardubice na Kašpara nikdy nezapomněly. Letiště v Pardubicích nese jeho jméno a v centru města stojí jeho moderní pomník, který vypadá jako vzlétající křídlo.

První pilotní průkaz: Kašpar byl držitelem pilotního průkazu rakouského aeroklubu s číslem 1, který mu byl vystaven po doložení jeho úspěšných letů.

Životní krédo: „Létat je nutné, žít není nutné,“ toto latinské heslo (Navigare necesse est, vivere non est necesse) si Kašpar upravil pro letectví a do písmene ho naplnil. Kašpar letectví obětoval úplně vše – peníze, rodinné zázemí i vlastní zdraví.

GENIALITA V ČÍSLECH

  • 121 km: Délka jeho nejslavnějšího letu Pardubice – Praha.
  • 92 minut: Čas strávený ve vzduchu během tohoto letu.
  • 1910: Rok, kdy poprvé v Čechách veřejně vzlétl (16. dubna v Pardubicích).
  • 0 korun: Finanční zisk z jeho průkopnictví; naopak do letectví vložil celé rodinné jmění.

Odkaz českého krále vzduchu

Jan Kašpar byl mužem, který pro český národ otevřel nebe. Jeho příběh je mementem o tom, jak vysokou cenu platí průkopníci za své vize. Zatímco jeho technický odkaz žije v každém letadle s českou vlajkou, jeho osobní osud připomíná, že i ti nejodvážnější orli mohou mít křehká srdce. Jan Kašpar nezemřel v roce 1927; žije dál pokaždé, když se na pardubickém letišti odlepí stroj od země. Naučil nás, že horizont není zeď, ale výzva.