Jaké to je být pravnukem jednoho z nejmilovanějších českých malířů a ilustrátorů? A jak se daří uchovávat jeho odkaz v dnešním světě? O tom jsme si povídali s Viktorem a Martinem Ladovými, kteří se aktivně starají o dědictví svého pradědečka Josefa Lady.
Kdy jste si poprvé uvědomili, že jméno Josef Lada pro okolí znamená něco víc než jen rodinné příjmení?
Viktor: Tato situace přichází čas od času pravidelně celý život. Kdy to bylo poprvé si už nepamatuji a ani to tak osobně příliš neřeším. Nicméně když se pak s někým setkám a vyjadřuje nad mým jménem upřímný zájem, je příjemný pocit být na něco hrdý.
Martin: Na základní škole od třídní učitelky nebo na letních a zimních táborech. Vždy se to nějak rozkecalo už v autobuse a já se nemohl bránit, protože se mi dělalo z cesty zle a seděl jsem vepředu u vedoucích.
Co vás na něm jako na člověku nebo autorovi baví nejvíc, ale běžně se o tom nemluví?
Viktor: Málo se mluví o jeho bujarém mládí ve společnosti mnoha přátel včetně Jaroslava Haška – to je téma, které mě i bráchu velmi baví.
Martin: Fascinuje mě, jaká kvanta obrázků za svůj život vytvořil. Když to přeženu, namaloval snad všechna zvířata, včetně těch exotických. A taky jeho nadčasový humor z raného „komiksového“ období.
Jaký pocit máte, když se Ladovy obrázky dostávají z knih a galerií do běžného života lidí?
Viktor: Je to velmi povzbuzující. Nejvíc mě ale zajímá, jak budou reagovat běžní návštěvníci nebo zákazníci. Jejich první pohled a dojem – to je pro mě to, kdy se rozhoduje, zda se projekt povedl či ne. Když mám možnost, neuvěřitelně mě baví je inkognito pozorovat.
Martin: Že naše práce dává smysl a praděda si to zaslouží. V dnešní době, kdy na vás z obrazovek útočí moderní superhrdinové s nekonečnými rozpočty na marketing, je to těžké… ale snažíme se. 🙂
Podle čeho poznáte, že konkrétní spolupráce dává smysl i hodnotově?
Viktor: Spoustu věcí děláme podle citu – který ale samozřejmě vychází z hlubokých znalostí a zkušeností. Nejde na všechno hledět stejným pohledem a člověk tak musí neustále dělat rozdíly, což není vždy jednoduché.
Martin: V prvé řadě to musí být důstojné k samotnému dílu a mít nelacinou atmosféru. Kvalita zobrazení i samotného výrobku musí být na úrovni – zajímáme se i o jeho konečnou cenu.
Co bylo pro vás při rozhodování o této edici zásadní?
Viktor: Líbí se mi spojení moderního designu a pomoc konkrétním projektům.
Martin: Moderní pojetí, charitativní přesah a samotné umístění na oblečení je také fajn – tam naše licence trochu pokulhávají.
Existuje něco, co byste u Ladova díla nikdy nechtěli vidět?
Viktor: Já bych nechtěl nikdy vidět zneužití jeho díla v politické rovině. Představa toho, že je umělcem zcela „národním“, neznamená, že si ho může kdokoliv přivlastnit a parafrázovat pro svoji kampaň.
Martin: Nevkusné naroubování – například Mikeše do nějakého prostředí, kam vůbec nepatří. Třeba do seriálu s pandou?
Co byste chtěli vzkázat lidem, kteří si díky této edici odnášejí kousek jeho světa domů?
Viktor: Ať se pokusí v tom dnešním zrychleném světě na chvíli zastavit, vyrazit do přírody a dívat se kolem sebe.
Martin: Ať jim výrobek dobře slouží a že nákupem udělali dobrý skutek.
