Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové v Litomyšli nejsou jen kulinářskou přehlídkou. Jsou poctou ženě, která se nebála mluvit, psát a vařit jinak. O tom, proč její odkaz nepřestává chutnat, jaké jsou silné stránky festivalu a co se letos upeklo nového, jsme si povídali s vedoucí Odboru kultury a cestovního ruchu města Litomyšl, paní Michaelou Severovou.
Letos si připomínáme 240 let od narození a 180 let od úmrtí M. D. Rettigové. Co podle vás činí její odkaz stále živým?
Řečeno slovy samotné Magdaleny – lidem stále více chutná dobrý oběd nežli pěkná báseň. To platí dodnes. Kvalitní jídlo, dobré suroviny, vkusné servírování – tyto hodnoty obstály ve zkoušce času. Navíc stále inspiruje její odvaha v kuchyni – nebála se experimentovat, a právě to považuji za velmi aktuální poselství.
Jakým způsobem jste se letos snažili propojit osobnost paní Rettigové s programem Gastroslavností?
Magdalenu připomínáme každoročně od roku 2012, kdy se slavnosti konaly poprvé. Letos jsme začali už při zahájení litomyšlské lázeňské sezóny s heslem „Magdalena je jen jedna“. Slavnosti nejsou jen návratem ke starým receptům – ukazujeme, že kuchyně je živá disciplína. Díky tomu jsme letos získali čestné uznání od Asociace kuchařů a cukrářů ČR za propagaci gastronomie a kvalitní organizaci.
Rettigová byla nejen kuchařka, ale i buditelka, básnířka a matka. V čem vás nejvíce inspiruje?
Byla to opravdu neuvěřitelně činorodá a vášnivá žena. Kromě toho, že psala, vyučovala, vedla domácnost a vychovávala děti, se aktivně účastnila kulturního života, přispívala do časopisu Květy a působila ve společnostech podobných dnešním spolkům. Líbí se mi i její heslo: Zahálka je polštářem ďáblovým a všech hříchů počátkem. To platí nejen pro vaření, ale i pro život obecně.
Kdybyste měla shrnout její odkaz jedním heslem – jaké by bylo?
Experimentovat při vaření rozhodně zakázáno není!
Co podle vás činí Gastroslavnosti v Litomyšli výjimečnými mezi jinými gastrofestivaly?
Jednoznačně jejich duchovní základ – propojení s osobností Rettigové. Při přípravách se vždy ptáme: líbilo by se to Magdaleně? A zároveň máme velké štěstí na lidi i město samotné. Litomyšl si svých velikánů váží a ráda o nich vypráví i skrze akce jako je tato.
Akce se koná pod širým nebem – co je pro vás výzvou a co slavnostem dodává kouzlo?
Počasí je vždy výzva, ale v Litomyšli věříme na nebeskou protekci. Když si lidé přejí hezké počasí, často to vyjde. Smetanovo i Toulovcovo náměstí dodávají akci krásné kulisy a historický nádech. Člověk má pocit, že za rohem může opravdu potkat paní Magdalenu, Bedřicha Smetanu nebo Aloise Jiráska.
Měla jste svou osobní srdeční záležitost v rámci programu?
Ano, byla to nedělní Sousedská husička a soutěž o nejlepší bábovku. Letos jsme měli 27 bábovek, porota vybírala nejchutnější a veřejnost hlasovala o nejkrásnější. Potom se bábovky nakrájejí a nabídnou všem k poobědové kávě. Je to krásný komunitní moment – myslím, že Magdalena by měla velkou radost.
Myslíte i na rodiny s dětmi – proč je pro vás důležité zapojit mladší generaci?
Chceme, aby se nikdo nenudil. Pro děti připravujeme interaktivní program, který je zároveň naučný. V příštím roce plánujeme i pekařskou soutěž pro školáky. Vaření a pečení přece nemusí být jen záležitostí dospělých – a už vůbec ne jen maminek.
Jak silné je pouto Rettigové k Litomyšli? A kde je dnes nejvíc patrné?
V Litomyšli strávila posledních 11 let života a je zde také pochována. Slavnosti každoročně začínají průvodem k jejímu hrobu. Mnohé restaurace vaří podle její kuchařky nebo se inspirují jejím přístupem. Magdalena měla velký vliv i na podobu města – pomáhala třeba založit lázeňský park a Alej filosofů, dnes součást zámeckého návrší.
Daří se vám skloubit tradici a nové impulsy?
Budovat tradici dá práci. Snažíme se každý rok zapojit známé osobnosti – letos třeba Petru Burianovou, vítězku Peče celá země, nebo herečku Kateřinu Macháčkovou. Zároveň ale nikdy nezapomínáme na kořeny. Při slavnostním zahájení u hrobu Magdaleny se vždy vracíme k myšlence, že jsme tam, kde kdysi kráčela i ona.
Co byste vzkázala návštěvníkům, kteří Rettigovou zatím moc neznají?
Rádi je přivítáme nejen na slavnostech, ale i ve výstavních sálech. Letos probíhá v Regionálním muzeu výstava Urozená paní Léna – Magdalena Dobromila Rettigová v Litomyšli. Návštěvníci tu najdou dokumenty z rodinného archivu i mnoho osobních předmětů. Je to jedinečná možnost nahlédnout do jejího světa.
Litomyšl je městem mnoha významných osobností – kde v tomto výčtu stojí právě Magdalena?
Vedle Bedřicha Smetany, Josefa Váchala nebo Aloise Jiráska má Magdalena jedinečné postavení. Byla výjimečnou ženou, která se dokázala prosadit v tehdejším mužském světě. Její odkaz si Litomyšl velmi váží – i proto se každoročně scházíme, abychom jí vzdali poctu chutí a příběhem.
